Facebook vs. Twitter by LinkedIn :)
Adam.Reinberger, 23 June, 2009, 5:17 pm
Poprvé, ale zřejmě ne naposledy, mě k sepsání postu donutila anketa. Jedná se o anketu na síti LinkedIn, která slouží především pro profesionální užití. Je to tedy řekněme protiváha Facebooku. Ten je tu především pro zábavu, zatím co LinkedIn slouží především k propojení lidí, kteří se potkávají na pracovním poli.
Ankety se k dnešnímu dni celkem zůčastnilo 3971 respondentů a nutno dodat, že v komentářích naleznete osobnosti z celého světa, a to jak ze strany agentur, tak i ze strany zadavatelů. Vřele doporučuji přečíst celou diskuzi. Jsou v ní velmi zajímavé názory.
Anketa na síti LinkeIn.com
Musím říct, že tento výsledek jsem tedy opravdu nečekal. Osobně si totiž myslím, že v českých vodách bude Twitteru ještě nějaký čas trvat než se pořádně prosadí a to samé jsem si myslel o zbytku světa. Přeci jen všichni víme, že Američané jsou mnohem náchylnější k propadnutí podobným službám a že to, že se mohou se zbytkem světa podělit o to, že jdou zrovna na záchod, je “absolutely AWESOME feature”. Takový Facebook se, myslím, u nás etabloval již plně (a samozřejmě i jinde ve světě) a řekl bych, že počet registrací s českou IP adresou roste každým dnem možná i o tisíce uživatelů. Mediální masáž, které se totiž Facebooku dostává, je asi opravdu jen těžko vyčíslitelná.
Pojďme se ještě trochu zastavit u jednotlivých kanálů a na samém konci článku nezapomeňte hlasovat v identické anketě tady na DvojBlogu.
Pro jednoduché dokreslení je obdobou tohoto webu české Linkuj.cz. Je to tedy místo, kam uživatelé vkládají linky na nejruznější online materiál a ostatní hodnotí, zda je tento link zajímavý, respektive zda se jim líbí nebo ne. Tímto vyjádřením sestavují žebříček linků a vytvářejí tak selekci pro uživatele, kteří nemají čas kvalitní obsah vyhledávat, neumí to a nebo jsou prostě jen líní :). České linkuj může na bod vašeho zájmu dovést tisíce uživatelů. V případě Digg.com jsou to samozřejmě statisíce či dokonce miliony, protože se jedna o leadera v kategorii linkovacích stránek. Jak ovšem vidíte zvolilo ho pouze jedno procento hlasujících a to z mého pohledu především kvůli tomu, že efekt takové stránky je ve většině případů velmi krátkodobý.
Tuto stránku asi není třeba dlouhosáhle představovat, takže jen ve zkratce :). Facebook je nyní komunitní stránka číslo jedna na celém světě. Uvádí se, že má přes 200 miliónů aktivních uživatelů. Na nějakou dobu bude určovat standard pro sociální sítě. Je vynikajícím nástrojem pro firmy, které mohou své zákazníky blíže poznat, lépe s nimi pracovat a bezprostředně jim naslouchat. Výraznou měrou přispěla ke zvolení Baracka Obamy prvním černým prezidentem USA. Je bezpečnostním rizikem kvůli zneužití osobních údajů, jejichž ochrana je v tuto chvíli velmi nedostatečná. Je novou formou závislosti. Je to nejdokonalejší nástroj pro jednoduché sdílení veškerého obsahu a může pomoci k řešení spousta problému, stejně jako jich může i dost přinést. Vše ukáže čas. Nedávno jsme údajně překročili hranici 1 000 000 uživatelů z ČR.
Mobilní telefony (iPhone)
Já se přiznám, že bych této kategorii nerad říkal čistě iPhone, protože všichni ostatní výrobci mílovými kroky iPhone dohání. Pro mě osobně je kategorie mobilních telefonů velmi zajímavým příslibem do budoucna a můžete vzít jed na to, že se této problematice budu pilně věnovat. Zatím jsme pouze na začátku, a tak ve vzduchu visí spousta otazníků, jak mobilní trh uchopit a jak na něm začít něco efektivně dělat, ale s postupně se zlepšující konektivitou od operátorů jsou dotykové displeje v kapsách miliónů obyvatel po celém světě velkou výzvou.
U této sítě je pro mě až s podivem, jak nízké popularity se jí dostává. Jak jsem výše zmínil, LI je sociální sít, která je pro profesionální užití. Je to tedy jakési online CV, díky kterému máte možnost sledovat, kdo na čem dělá, s kým se nově seznámil, kdy a kam odešel atd. Zkrátka vše co vás může o pracovním životě vašeho obchodního partnera zajímat. Link na můj profil najdete zde. Budu rád, když si mě přidáte, abych taky po dlouhé době věděl, kdo že jsou vlastně čtenáři našeho DvojBlogu. Pavla Hackera pak najdete zde.
Mikroblogovací systém. Základním stavebním kamenem je otázka “What are you doing?” a na odpověď máte 140 znaků. Nebudu už si z Twitteru dělat legraci, ale pořád trochu zastávám názor, že v ČR se ještě tento rok určitě hitem nestane. Já si totiž pořád myslím, že Češi nemají mentalitu jako ostatní excentričtější a extrovertnější národy, kde si lidé velice otevřeně povídají o všem, co dělají. U nás má člověk dojem, že všichni žijí ve svých bublinách a se svými “problémy” se svěřují pouze pár nejbližším lidem. Jeden příklad za všechny. Když jsem se zhruba před měsícem koukal na Late Show Davida Lettermana, kde měl jako hosta zpěvačku Beyoncé, tak jsem se dozvěděl, že její malá sestřička Twitterem vysloveně žije a že už ho používá prakticky jako výhradní formu komunikace, což Beyoncé odmítá, a tak jediným způsobem, jak spolu mohou komunikovat je prostřednictvím jejich sestřenice, které Beyoncé zavolá a ta pak vzkaz vyřídí malé sestřičce. Uznejte sami, od toho jsou daleko i všichni prapůvodní čeští Tweeteři. Jen ještě dodám, že Twitter získal název od pohybu křídel ledňáčka, kterému se říká Tweet. A také, že je vítězem ankety, kvůli které jsem se jal psát tento článek. Je tedy podle manažerů a dalších profesionálů platformou, kterou by měly firmy ovládnout především, aby byly schopné efektivně oslovovat své zákazníky a dále s nimi pracovat.
Loading ...
Neberte to špatně, ale myslím, že tato anketa je ze soudku co je nejlepší dopravní prostředek – auto, kolo nebo letadlo? Jiný názor bude mít člověk, který bydlí v satelitu, jiný názor ten, kdo musí často překonávat velike vzdálenosti…
Stejně tak budou rozdíly mezi značkou a značkou. Minerální voda, (čest výjimkám a la engangement akce typu RedBull) těžko bude zásobovat twitter něčím smysluplným, značka ze sféry B2B (ložiska?) si těžko najdou houfy jakkoli obchodně užitečných přátel na Facebooku…
Myslím, že nejvíce podceňovanou platformou jsou mobilní telefony. Podle globálních výsledků v 1Q klesl prodej mobilů o 30%, ale prodej smartfonů (všech platforem) stoupl o 20%. Ale opět – to je zajímavé pro značky stojící na informacích a závislé na místech prodeje (FMCG, specialty retailers). A že technologicky nic nestojí v cestě – viz třebas http://www.microsoft.com/tag/ …
Tohle me ani nenapadlo rozvadet, ale mate samozrejme pravdu. Ovsem jenom na pul. Spravne jste zminil mou nejoblibenejsi znacku (ctete nejlepe vytvorenou znacku) Red Bull. Engagement je totiz to, o co na internetu jde predevsim a samozrejme nejen na nem. Red Bull je genialni parta lidi, kteri s bezneho energetickeho drinku udelali jeden z nejpozitivneji vnimanych brandu na svete. A muzu vam rict, ze kdyz se bavim s prateli z ceskeho zastoupeni, tak jsou trochu zklamani tim, ze ostatni znacky z jejich segmentu se do podobnych dobrodruznych kampani nepousti a jim tak usnadnuji “vladnuti”… trochu uz se nudi :). Kdyz to trochu prezenu, tak se da pro jakoukoli znacku vymyslet online kampan, ktera ten engagement prvek mit bude a stane se masove uspesnou – jako Red Bull. Ta pulka, ve ktere pravdu mate, je samozrejme B2B sfera. Tam to asi nema smysl rozebirat. Kdyz prodavate loziska, tak Twitter asi opravdu neni tim nejlepsim komunikacnim nastrojem… nebo? Neodlisili byste se tak od konkurence tim, ze byste se svymi klienty komunikovali s pouzitim nejnovejsich forem komunikace? Na stare pardaly z businessu by to s nejvetsi pravdepodobnosti nezabralo, ale pro akvizici novych klientu by to mohlo byt zajimave.
A nerypejte do me prosim s nejakymi priklady nesmyslnych produktu. Samozrejme uznavam, ze pro nektere je inteligentne a vtipne oslovovat cilovou skupinu o dost tezsi :)
Když zobecňujete, nutně se vystavujete nebezpečí, že to všeobjímání neobejme všechno… A otázka zněla, co by měly značky ovládnout. Má poznámka jenom říká – jak která značka. A jako pokus o o odpověď začít kastovat výrobky na smyslné a nesmyslné – to snad nemyslíte vážně…
Mimochododem, v tomto ohledu jsou ložiska ještě celkem lehký příklad B2B vzhledem k jejich potřebě komunikovat křížem přes desítky oborů (i ve vašem počítači budou minimálně dvě). Co ještě dodavatale speciálních ocelí, chemikálií? Co jsou to jsou “nesmyslné” produkty? Ty co se obejdou bez komunikací? Existují takové vůbec? Anebo takový Mittal není značka?
Přiznám se, že jsem alergický na nadřazování jakýkoliv partikulárních “objevů”. Každé médium, každý přístup prostě má své plusy, ale i limity. A v poslední době se to všude jen hemží novými – a vždycky všespásnými přístupy/metodami.Sémiotika, neuromarketing, engangement… V on-line světě je to ještě navíc často okořeněné přísahami na jednotlivé prostředky – jako v tomto případě.
Celé je to obrácené na hlavu – je to jako ptát se, která média by měla značka upřednostňovat – zda TV, print, outdoor – výsledky prostě budou stejně chytré, jako ten dotaz. Finanční služby nejsou žvýkačka a počítač není energetický nápoj. Mimochodem, použít Twitter jenom kvůli odlišení se od konkurence – to snad také nebylo míněno vážně?
Ne, na účinnou komerční komunikaci nestačí ani čistý engagement, ani čistá sémiotika, ani samotné odlišení se, ani vyvolání zájmu… Důvodem samotné existence zadání je _změna reálného chování cílového publika_. Výběr prostředků k dosažení této změny je až sekundární. A pokud přitom začnu ve jménu čehokoliv (odlišení…) navíc abstrahovat i od produktu samotného – jenom abych byl “in”, skončím úplně mimo. Sdělení prostě musí i zaujmout, i nést odlišující prvky, i používat správné znaky a samozřejmě používat co nejefektivnější prostředky pro daný komunikát. TO VŠE SOUČASNĚ. A aby to bylo složitější, akcent na jednotlivé složky se mění nejenom produkt od produktu, ale i sdělení od sdělení!
Komerční komunikace jsou multidisciplinární obor. Úspěch je už dávno závislý na schopnosti posoudit vlastnosti produktu, tomu přizpůsobit formu i obsah sdělení a až NÁSLEDNĚ se rozhodnout pro správný způsob doručení a (v některých případech) sdílení informací, zážitků…. Ano, může se v něm nakonec objevit i Twitter, i Facebook a třebas guerilla. Anebo také nesmí, protože v některých případech může KAŽDÝ z těch prostředků být dokonce kontraproduktivní. A teď co – hlasovat? Nehlasovat?
Bohužel nevím, s kým mám tu čest, takže těžko reagovat na Váš úhel pohledu, který je samozřejmě velmi reálný a já neříkám, že to tak není. Ale má část koláče v plánování kampaní je právě digital, respektive new media, a tak je třeba se na mé články dívat z tohoto pohledu.
Pokusím se postupně odpovědět na Váš komentář.
Kastování výrobků na smyslné a nesmyslné je pro virální marketing poměrně logické. Přiznávám, že smyslné a nesmyslné není zrovna nejpřesnější a nejobratnější označení produktů, ale je tu zkrátka relativně přímá úměrnost mezi oblíbeností značky a jejím teoretickým virálním potenciálem. Podstatou virálního marketingu je, že si lidé RÁDI a dobrovolně předají informaci, kterou chceme šířit. Pokud ale budete mít velmi neoblíbenou značku/produkt, tak lidé zase rádi řeknou, že je “na hovno”, i když třeba kampaň bude vymyšlená a zprodukovaná dobře. To je prostě fakt, který jsem si za několik let zkušeností sám vyzkoušel při práci pro nejrůznější značky. Tady spousta lidí může říct, že to je přesně ten případ, kdy by se klidně z kampaně daly new media vyškrtnout. Já s tím ale úplně nesouhlasím. Ačkoli to není zrovna typ kampaně, po které bych toužil, tak se touto cestou dá udělat sakra hodně práce na změně vnímání brandu. Když budeme pořád jen spoléhat na to, že vymalujeme hezké nové printy s líbivými claimy, natočíme krásný tv spot s rodinou a labradorem atd., tak tím zrovna daleko nedojdeme. Ano, přeháním, ale doufám, že chápete co tím chci říct.
New media mají tu obrovskou výhodu, že jsou lidem blíže, než jakýkoli jiný styl komunikace a !hlavně jsou zároveň komunikací i výzkumem! Klasické formy reklamy mají určitě nespornou sílu, ale čas ukáže, že výborně vedená kampaň na sociálních mediích, má mnohem větší efekt na vnímání brandu. Je to totiž právě WOMM efekt, který dle mého názoru dokáže skutečně provést “změnu reálného chování cílového publika”. Teď přichází otázka, jak ho vygenerovat. Já zastávám názor, že new media by měly být nedílnou součástí jakéhokoli marketingového plánu a to hned z několika důvodu. Ze zmiňované přidané hodnoty výzkumu (a to sociodemografická data, věk, míra interakce dle těchto parametrů atd.), možnosti perfektně cílit nejen podle základních parametrů, ale i podle nákupních preferencí atd. a především vynikající zpětné vazby pro sestavování reportu, kterou dle mého názoru žádná jiná marketingová disciplína prostě NENABÍZÍ.
Doufám, že tu nemluvíme o koze a o voze. Vaše poznámka se totiž týkala především zbytečnosti ankety. Je pravda, že nemusí být úplně relevantní, vzhledem k tomu, že v ní mohli hlasovat jak manažer Coca Coly, tak i manažer firmy pro výrobu speciálních chemikálií. Nicméně mi přišlo zajímavé tuto anketu vytvořit, protože DvojBlog čtou především profesionálové z reklamy a marketingu, a tak jejich výběr už by snad mohl být relevantnější. Můžeme to snad postavit tak, že každý hlasuje podle toho, kterou platformu by podle něj relevantní značky k tomuto typu marketingu mohly využít. Nehledě na to, že manažer firmy pro výrobu speciálních chemikálií s největší pravděpodobností LinkedIn nepoužívá, protože internet je pro něj relativně zbytečné médium, vzhledem k jeho cílové skupině.
Závěrem je třeba říct, že se samozřejmě nesnažím zpochybnit, že k vytvoření úspěšně komerční komunikace je třeba Vámi popsaný postup. Je jako z učebnice :), ale chtěl jsem se pobavit o tom, kdo z čtenářů DB se přiklání ke které z výše zmíněných nových platforem a klidně k tomu do komentářů přidal i svůj úhel pohledu. Právě například úhel pohledu toho “chemika” by mě zajímal, stejně jako mě zajímá, co si o tom myslíte Vy jako někdo, kdo za sebou už evidentně má zkušenosti s přípravou kampaní pro nejrůznější značky.
Můj úhel pohledu je trochu jiný, já úplně favorita nemám, protože se snažím pracovat se všemi výše zmíněnými platformami. Je však ovšem jasné, a vyplývá to dosud i z ankety, že v českém prostředí má teď momentálně hodně velkou podporu všech médií Facebook a teď je tedy momentálně nejvhodnějším sociálním médiem, které by měly značky využít.
Tak už jsme blíže… Ono je jedno v jaké části mixu se pohybujete, protože vše co uděláte, přeci musí zapadat do celkového kontextu toho, co značka dělá navenek. Já vím, tohle je jeden z důsledků zániku klasických “fullservisovek”, což jsou dneska spíše skupiny menších firem. V důsledku pak v reálu nikdo tyhle synergie nesleduje a nekočíruje, pokud toho není schopen klient sám.
Co si budeme povídat, klient dostane většinou takové řešení, které preferuje jednotku, která jej kontaktovala. Neumím si představit, jak se podlinkovka vzdá svého rozpočtu a řekne – hele, těch 8 miliónů radši dejte našim on-line kolegům… Ale to je jiná story – i když vysvětluje Váš postoj (já on-line, já muzikant). Nic to nemění na tom, že hlediska klienta (neřku-li optimalizace zadání) je to hodně nešťastný stav. Navíc podpořený klienty, kteří mají tendenci diverzifikovat kampaně v projektové podobě na vícero agentur…
Opět – pozor na ta paušálná tvrzení a la výrobci chemikálii internet nic moc neříká. Radil bych vám rychle se poohlídnout po tom, co se děje v B2B sféře on-line, co je e-procurement a jakou historii tato oblast má dříve, než na nějakého osvíceného B2B klienta narazíte. Podle všeho se budete hodně divit. B2B (zvláště pak vertikální nabídkové portály) dělaly (zprostředkovávaly) miliardové obraty již v dobách, kdy se o tom B2C sféře ani nesnilo… Takže opak je pravdou – tihle lidé byli aktivně na síti daleko dříve, než většina dnešních třebas i skandinávských domácností tušila, že on-line lze i nakupovat. Začněte třebas zde http://www.btobonline.com/ . Vaše tušení ohledně přislušnosti k trhům si můžete na LinkedIn bez problémů ověřit – schválně si proklepněte pár firem z toho odkazu…
Ať už děláte cokoliv, on-line (zvláště pak v ČR, kde je vybavenost domácností internetem těsně před Bulharskem) ještě stále ani zdaleka nedosahuje na některé specifické skupiny lidí. Prostě tam fyzicky nejsou – takže jakýkoli univerzalismus je zatím spíše zbožné přání. Navíc, i demograficky je tato oblast stále hrozně asymetrická (věk, vzdělání, bydliště, příjmy). To není chyba, to je prostě zatím vlastnost. A recept? Div se světe, kombinace off- a on-linu…
Proto bych čekal (ať už si dělá reklamní průmysl co chce), že on-line odborník bude první, kdo tyto limity zná a podle toho je schopný pracovat s kombinacemi, přesahy, dvoustupňovými kampaněmi… Protože si uvědomuje lip než jiní, že zatím to EFEKTIVNĚ prostě jinak nejde. To co vám v branži vadí je podobné přehlížení ze strany zadavatelů neschopných přesahovat své klasické mediamixu do onlinu. Jenomže tohle je obousměrka. Vulgárně řečeno – dokud se budete chovat jako extra klobása, budete tak bráni…
Monokulturní kampaně (čistá TV, čistý mailing atd.) nefungují už od rozpadu klasických tržních segmentů na drtivé většině trhů. Kde skončily fantasmagorie o čistě on-line nakupování z přelomu tisíciletí už všichni víme – a hele, místo prodeje je stále významnější… Teď se nám navíc rozpadají i cílovky, veliká část tržních kanálů není připravená na cokoliv co připomína 1-to-1 marketing… O niche marketingu v životě neslyšeli…
A tak zatím platí, že nejspolehlivějším klíčem k úspěchu je SYNERGIE. Mediálním, interaktivním, sociálním nebo jakýmkoli jiným purismem (z jakékoli strany) se dneska efektivity nedá dobrat. A věřte, horovat zde podobným způsobem za televizi, neřeknu vám nic jiného.
nechci se vam do toho chlapi stourat.. takze jen kratce: IMHO Volney ma s tou Synergii pravdu :o) …
Měl jsem ještě ze včera rozepsaný snad ještě delší komentář, ale tahle rozprava mi začíná také připadat trochu zbytečně zdlouhavá. Snažíte se mi totiž vkládat do úst něco, co jsem nikdy neřekl.
Nikdy jsem například neřekl, že “synergie” všech kanálů komunikace není klíč k úspěchu. Myslím si to také.
S chemicko-technologickým průmyslem zkušenosti nemám, to se přiznám na rovinu. Vždy jsem měl plno práce se zakázkami z jiných segmentů. Své znalosti se pokusím doplnit. A propo skutečně nevnímám masu internetových uživatel jako vhodnou cílovou skupinu pro tento segment, tak jsem své tvrzení myslel. Samozřejmě nepopírám, že pánové z tohoto odvětví využívají internet, ale banner na ložiska na seznamu asi opravdu nikdy neuvidím ;)
Drobení mezi agenturami? Naprostý souhlas. Ať dostanu jakéhokoli klienta, tak se o něj stará většinou alespoň 5 agentur a při této situaci je najít onu “synergii” takřka nadlidský úkol. Lepší než najít je asi říct “dohodnout se na ní”.
Trefujete se do mě na základě toho, že já snad tvrdím, že “já jsem online a kdo je víc”, ale to není žádná pravda. Navíc prapůvodní myšlenkou k napsání článku bylo jen zveřejnit anketu v ryze českém prostředí a popsat jednotlivé platformy pro ty, kteří s nimi nejsou úplně obeznámeni. Je až s podivem, kam jsme se v diskuzi dokázali dostat :)
OK, takže nejdříve digest k věcem, které (ne)zazněly. Začli jsme někde u B2B kde jsem pouze naznačoval, kdo další bude v té anketě odpovídat hodně asymetricky.
“Neodlisili byste se tak od konkurence tim, ze byste se svymi klienty komunikovali s pouzitim nejnovejsich forem komunikace? Na stare pardaly z businessu by to s nejvetsi pravdepodobnosti nezabralo, ale pro akvizici novych klientu by to mohlo byt zajimave.”
Na staré pardály businessu by to zabralo. Jenomže B2B pardálové jsou určitě spíše na LinkedIn než na Facebooku. A jsme zpátky u ankety – podle toho by také hlasovali. A žeby nekdo z nich hlasoval zrovna kvůli pouhému odlišení ? Skončil jsem pak u toho, že výber prostředků je až druhotný, nebo až terciální problém. A že moderní-nemoderní, každý z nich může být dokonce kontraproduktivní. A jak pak v anketě hlasovat? Následovalo:
“má část koláče v plánování kampaní je právě digital, respektive new media, a tak je třeba se na mé články dívat z tohoto pohledu”
Články? Určitě. Komentáře? No… Proto následuje mé vysvětlení, proč si myslím, že on-line odborník by měl tuhle základní logickou past ankety rozpoznat jako první. A ne ji iniciovat a pak ještě obhajovat stylem “já nic, já onlajňák” (což se ,sorry, dle mého právě zde stalo).
S tím úzce souvisí následující tvrzení, že “Klasické formy reklamy mají určitě nespornou sílu, ale čas ukáže, že výborně vedená kampaň na sociálních mediích, má mnohem větší efekt na vnímání brandu. ”
Jak jsem zmínil, změna “vnímání brandu” není změna CHOVÁNÍ. To za prvé. A za druhé, zde jsme u jasného preferování nějakého prostředku. Ta prý mnohem efektivnější “kampaň na sociálních mediích” mně rozhodně nepřipadá jako volání po mixu s čímkoli jiným (a když, pak jenom jako s méně efektivním doplňkem). A ejhle: Již při elementární znalosti demografických limitů sociálních sítí – z asymetrické poloviny Čechů, je to jestě asymetričtějších (optimistických) 20%. – je jasné, že přinejmenším v ČR jde v obecné rovině zatím stále jen o zbožné přání.
Jistě, mohl jsem tohle celé odbýt něčím obsažně stručným a la “ta anketa je blbost”. Snažl jsem se radši poctivě vysvětlit jasně důvody, proč si myslím, že je to špatně. A vůbec přitom není náhoda, že jsem zmiňoval oblibu marketérů v buzzwords. Protože vy ani nevnímáte, že je generujete. “Nová média”, “ovládnout sociální síť”, “na internetu jde především o engagement”, “mnohem větší efekt”… Věřte, sedět na klientově straně, po několika takovýchto tvrzeních začnu další vámi poskytované informace probírat hodně hustým sítem.
Po čtrnácti letech to už nejsou žádná nová média. Jako rozhlas už nebyl (po dvanácti letech) nový v době nástupu televize. Jedinou podstatnou novinkou internetu je přímá INTERAKTIVITA a tedy možnost kombinovat pull/push přístupy mnohem efektivněji, než to umí většina off-linů (všimněte si – ne všechny!). Engagement je jen malá podmožina toho všeho – stejně jako virál, stejně jako WEB 2.0 a stejně jako sociální sítě a stejně jako zítřejší nezpochybnitelné internetové bomby.
Základní pochybení v tomhle ohledu vidím přesně v té samé chybě, na které stojí ta anketa: Značky nepotřebují ovládnout žádná média. Značky potřebují KOMUNIKOVAT. A používat k tomu jakákoli média, která dané sdělení doručí účinně. Žádné jejich přívlastky, novost-”klasičnost”, elektronickost-neelektronickost, onlinovost-offlinovost, ani ničím nepodložená tvrzení o zázračné efektivitě toho či onoho na tomto základním faktu nic nezmění. Pokud to bude přinášet REÁLNÉ výsledky za rozumné peníze a v rozumném čase, můžete potenciální zákazníky klidně objíždět na kole a přesvědčovat je per huba. Věřte, značkám (VŠEM) to bude šumafuk.
Důsledně a ve zkratce – žádná značka nepotřebuje ani web. Natož “ovládat” nějakou sociální síť. Ehm … na co že se ta anketa ptala?
Aby bylo jasno: Já sem pravidelně lezu právě kvůli tomu, že se zde něco dozvídám. A byť jsem zde musel vystoupit spíše v nějaké staromilské roli věřte, že se on-linům věnuji dlouho a důsledně. Zažil již sociálně interaktivní FIDO ještě před internetem, dost napřímo jsem se účastnil pádu dotcomů (a jaké fantasmagorie mu předcházely!), pak bombastických předpovědí o planetárním významu blogů překonaném vzápětí user-generated obsahem i s videem (pamatuji si anketu co je lepší, zda Flickr nebo YouTube ;-) ) … takže je jasné, že pangalaktický význam sociálních sítí mne už jen tak zdarma nedostane…
Přitom základy jsou stejné již od prvního pravěkého tržiště. Sociální síť? Každý večer si všichni z kmene sedneme a budeme si povídat o poctivých a nepoctivých obchodnících, které každý z nás potkal (interaktivně!). Udělá pro nás obchodník s kůží závod na prasatech? Supr, bude engagement… Má stan (zeď, profil) u nás v osadě? Supr, jdeme si s ním popovídat, co se nám na něm líbí nebo nelíbí…
Jádro našeho profesního pudla rozhodně není tyhle zákaznické přístupy/potřeby předělávat (každý kdo to v dějinách zkusil, selhal). Technologie nám k nim pouze opět otevírají dveře i když už se všichni dávno nevlezeme do jedné osady – a i tato renesance začala ve skutečnosti knihtiskem, ne internetem.
Chápu onen osobní a profesní zápal. Ale věřte, uzemnění v základech toho, čím vlastně je komerční komunikace vám nesváže, ale naopak – uvolní ruce.
PS: Kurňa, musím asi znovu začít psát k sobě, vždycky se zde zaskočím délkou toho co jsem stihl nadatlovat až když to dopíšu… Asi absťák. A dělám vám z toho Trojblog ;-) . Berte to jako mé Howgh.
Presne tak :)))) Kdyz ctu vase komentare, tak si rikam, ze bych tu domenu trojblog asi opravdu klidne mohl zaregistrovat a smerovat ji rovnou na komentare :)
Asi je na miste, abych Vam za Vase komentare podekoval. Myslim, ze nejen pro me jsou urcite prinosem.
Je treba taky rict, ze se v nazorech nikterak nerozchazime, ale je mezi nami rozdil v tom, coz jste ostatne sam odhalil, ze me zapaleni pro vec je velke, proto mi obcas ulitne fraze ci slovo, ktere vynasi socialni site, viralni marketing, online videa atd. do nebes. Venuji se temto cinnostem jiz relativne dlouhou dobu a stal jsem napriklad i u celeho vyvoje serveru libimseti.cz, ktery z malinkeho portalu, o ktery se staralo jen par lidi, vyrostl do dnesni velikosti milionoveho “molochu”. Ucastnil jsem se i propojovani online a offline aktivit po cele CR a prave to ve me asi vybudovalo viru ve fungovani socialnich siti a internetu a stal se tak ze me evangelista.
Musim zminit jednu zasadni vec. Ziskat prostor na zmenu charakteru kampane, je pro me vec takrka nerealna. Jde totiz o to, ze kdyz jsem k necemu prizvan, tak prave za svou online cast a to s ukolem vytvorit kreativni koncept, strategii a zajistit produkci. Kdyz bych chtel neco menit, tak bych musel nekomu jako kreativnimu rediteli a obchodnimu rediteli agentury + marketingovemu a obchodnimu rediteli klienta rict, ze to delaji spatne a ze jsem to vymyslel lepe. To je duvodem, proc si zatim kopu hlavne na tom svem pisecku. Casem se to treba zmeni, ale ta vule delat odvazne koncepty celych kampani tu prozatim proste neni. Pokazde jsou dost konzervativni a prostor pro diskuzi, ktera by mela zasadne menit charakter kampane, je uz predem uzavren. Obcas je mi receno i neco ve stylu, ze pro klienta uz je dost velky odvaz, kdyz se basketbalu rika “basket”. Ja myslim, ze vite, o cem mluvim.
Twitter pro chemika aka odliseni od konkurence. Je treba rozlisovat, jakou ma co vahu. Je preci nad miru jasne, ze tohle je neco, co bych rozhodne nepovazoval za vztycny bod komunikacni kampane (a to ted v CR pro jakoukoli znacku), a tak se jedna spis o “blbinu”, kterou jsem do komentare ani vpisovat nemel a mel jsem to zakoncit vetou “Kdyz prodavate loziska, tak Twitter asi opravdu neni tim nejlepsim komunikacnim nastrojem…”
Co se ankety tyce, tak to jsem Vam uz odkyval. Samozrejme mate pravdu, ze logika v tomto pripade zelezna rozhodne neni. Pro priste alespon vim, jak bych mel pokladat otazku. “Ktera z platforem ma podle vas v CR nejvetsi potencial?” … takhle uz by to snad melo byt lepsi.
Co se tyce tvrzeni o socialnich sitich. Snad chapete, ze si musim “prihrat polivcicku”, ale Vy jste me v tom teda pekne vykoupal :)). Jde o to, ze socialni site nejsou mistem pro masovou plosnou komunikaci, jako je televize nebo radio. Proto onu asymetricnost nebo penetraci bych nevidel jako zasadni problem. Zasadni vyhodou je totiz moznost perfektniho cileni na uzivatele, takze ta efektivita se nepohybuje v radu jednotek procent, jako u jinych medii, ale jsou to desitky procent a muze to byt samozrejme i 100 % pokud cilime treba jen na 20 000 uzivatel. A to je pro jeden ze zakladnich duvodu, proc mam takovou duveru v tuto formu komunikace. Svym klientum totiz dokazu naprosto presne najit cilovou skupinu, a to velmi levne oproti jinym formam reklamy.
Abych se vyjadril k vnimani brandu x zmena nakupniho chovani. Neni prave zmena vnimani brandu zasadni pro zmenu chovani? Ja nerikam, ze zmenit vnimani staci, ale vidim to jako jeden ze zasadnich bodu konverze potencionalniho klienta. Uzivatele zaujmeme, zmenime vnimani nasi znacky a nasledne se ho snazime ruznymi zpusoby dostat k pozadovane konverzi. Pri kazdem zadani ten cil muze byt jiny. Prave ve sve praci nedostavam vzdy zadani “cil je nakup produktu”, a proto mam trochu volnejsi ruce a s uzivateli se pracuje jedna radost, kdyz je do toho nakupu nemusim tlacit. Hard sell totiz v teto forme komunikace opravdu nefunguje.
O vete “žádná značka nepotřebuje ani web. Natož “ovládat” nějakou sociální síť.” se priznam, ze uplne nevim, co si mam myslet. Web nepotrebuji ja nebo treba evidentne Pavluv zamestnavatel Advertures, respektive Mather Advertures, respektive nyni Neo@Ogilvy – nemaji zadne webove stranky uz takrka 3 roky. A to z toho duvodu, ze vzhledem k nasim kapacitam, bychom stejne na poptavku klientu, ktere by presvedcila nase webova prezentace, nebyli schopni mnohdy reagovat. Velci klienti si nas totiz pravdepodobne nebudou vybirat na zaklade webu, ale na zaklade osobniho doporuceni od sprateleneho marketingoveho reditele/ky. Toto ale prece nelze rict o vsech znackach. Ten, jehoz cilova skupina je prakticky kdokoli, webovou prezentaci potrebuje jako sul. Pravdepodobne jsem Vas nepochopil, protoze by mi bylo divne, ze byste to takto myslel.
Posledni odstavec o “praveku” – souhlasim. A treba commoncrafts udelali moc pekna videa (http://www.youtube.com/watch?v=MpIOClX1jPE), ktera pojednavaji o socialnich sitich na prikladu maleho mestecka, kde je tovarna na zmrzlinu. Princip socialnich siti je tu od nepameti, a to je dalsim duvodem, proc si myslim, ze maji obrovskou siu. Jsou totiz naprosto prirozenou soucasti zivota kazdeho znas a jsou jen elektronickou modifikaci, ktera nam ale umoznuje sdilet informace behem par vterin s celym svetem. V realnem zivote jsme omezeni na nasi “osadu”. Pokud v ni stan neni, tak mame proste smulu. Knihtiskem to zacalo, moznosti pridani prvniho komentare to dostalo novy rozmer.
Jeste jednou diky za komentare a budu se tesit na treti rozmer dvojblogu u dalsich clanku :)
Díky, bylo mi rovněž potěšením…
Tentokráte ale opravdu stručně: http://pooh.cz/pooh/a.asp?a=2015532
Jenom ilustrace… Jak je vidět, “každou cílovku” tam v použitelném zastoupení prostě nenajdete.
Nejlepší je ning viz http://freeiam.ning.com