Herní trailery – skvělý brandovaný obsah

Od rozčilování nad úrovní české reklamy si občas odskočím do ráje herních trailerů na Youtube a kochám se kvalitou a nápady herních studií, distributorů a v neposlední řadě fanoušků spojených do jedné velké sítě milovníků “pařby”.
Od dob mého recenzování v Excaliburu se toho sice hodně změnilo, ale ne zas tak zásadně, jak by se dnešnímu mládežníkovi, pohrdajícím vším starším než poslední iPhone, zdálo. Famózní animované sekvence v rámci hry nabízel už skvělý (a brutální, to ještě párkrát zmíním) Crusader: No Remorse a druhý díl, No Regret, které Andrej Anastasov popsal jako zábavu pro “vytvrdlejší masojedy”.

Také si ještě možná si ještě vzpomenete na úvodní cinematickou sekvenci v úvodu hry Half-Life. Nevím, jestli to byla svého druhu první, ale zíral jsem na ni s otevřenou ústní dutinou. Dnes má něco podobného každá druhá průměrná hra, ovšem top tituly urazily dlouhou cestu. Koncekonců, výsledky prodejů nejlepších (nebo lépe řečeno nejprodávanějších) her už v roce 2006 předčily výsledky těch nejlepších (nebo lépe řečeno nejnavštěvovanějších) filmů a peníze na investice do propagace her produkčním společnostem opravdu nechybí. Propagace herních titulů se odehrává především online prostředky, od herních platforem, jako je XBox Live, přes online magazíny o hrách, které už prakticky nahradily ty papírové, po Yotube a spol. Až se naskýtá otázka, co by se stalo, kdybychom se s reálnými problémy pokoušeli utkávat tak, jako to miliony lidí virtuozně dělají v počítačových hrách s těmi virtuálními. Ale to je na jiný článek.

První kategorií obsahu, který distributoři pro fanoušky her vytvářejí, jsou cinematické sekvence v 3D grafice, ale mimo herní engine. Prostě takový několikaminutový filmeček v ceně jednoho českého celovečerního televizního filmu. Obvyklý je zejména u MMPORPG. Klasikou jsou trailery her začínajících slibným slovem War: Wacraft a Warhammer.
První, pro radost, legenda.

Hned u druhého příkladu máte možnost si povšimnout, jak umně pracují autoři s odvěkou pravdou, že sex sales. Co potěší oko hráčovo víc než spoře oděné lepé děvy v souboji (i když mimo bazének s bahnem) s pointou, že se holky zatím jen tak zahřály a rozdají si to určitě ještě jednou?

Laťku tohoto typu ovšem před třemi lety posunula herní studia Microsoftu s tituly ze série Halo. První Halo bylo dobré. Halo 2 skvělé. Halo 3 už přineslo fanouškovskou hysterii. K té přispěla jak skvělá krátká hraná videa se vzpomínkami veteránů na mezigalaktickou válku…

…tak krátká videa přinášející herní atmosféru jednotlivých datadisků, jako je např. ODST.

…a korunovala to obrovská, nikdy nepotvrzená, nikdy nevyvrácená debata o filmu Halo, který měl, nebo možná taky neměl, režírovat Peter Jackson. Embed videa není možný, na údajný výsek filmu se tedy můžete podívat přímo u zdroje. Nicméně prozatím ultimátního levelu dosáhla Machinima (o níž bude řeč níže) s filmovou sérií vracející se a popisující celou historii legendárního Mortal Kombatu s názvem Legacy, v nichž účinkují např. Michael Jai White nebo Jeri Ryan. Projekt vznikl de facto degradací připravovaného filmu na webovou sérii, ale přesto je de facto mimoděk jednou obrosvskou kampaní na dnes už rozsáhlý svět filmů, her a merchendisingu Mortal Kombat.

U některých titulů, a troufnu si říct, že Halo je dobrý příklad, je marketing lepší než hra samotná (čímž myslím, že hra je dobrá a marketing je fantastický). Hrané sekvence toho o herním prožitku moc neřeknou, spíš hráče dobře naladí a řiblíží mu atmosféru. Férovější ION Storm, resp. Eidos Montreal, nabízejí obojí: mrazivé uvedení do světa hry nákladnou hranou sekvencí i “gameplay experience” prostřednictvím traileru v herním enginu. Upozorňuji, že tentokrát je upozornění “Not suitable under 18″ skutečně na místě.

Férověji, tedy v herním enginu, částečně pracuje EA pracuje při propagaci série Battlefield. Používá systém řady videí přímo ze hry, další baterie “v enginu” (takhle dobře to ale ve výsledku nevypadá):

a paralelně s plnokrevnou linií příběhu. Tady se skoro nabízí otázka (i když odpověď se lze dočíst) o pověstné slepici a vejci – byl první nápad k datadisku a k němu série videí, nebo nejdřív námět na videa a z něho pak celý datadisk? Battlefield: Bad Company propaguje vtipná minisérie o skupině vojáků, kteří rozhodně neaspirují na americké válečné hrdiny, spíš na americkou variaci filmu Kam se poděla sedmá rota.

Nemusí jít ale vždycky o masakr, zatajený dech a emoční nálož, po které i rachitický pacifista jde do kamen pro saze, aby si načernil tvář, a pak volá do místního Svazarmu, co že je potřeba na střelecký průkaz. S herními trailery se užije i spousta legrace. A jelikož žijeme v cynickém světě, hodně vtipných moemntů si užijeme při sledování filmů z velmi násilných her. Tradičně mistrovské kousky přináší společnost Machinima, která je opravdovým zábavním gigantem. Její kanály, sociálně-mediální platformy a weby chrlí trailery, teasery, návody, recenze, filmy o filmu a další a další obsah spojený s herním světem a občas, jako pověstnou třešničku, vytváří autoři pod hlavičkou Machinimy celé, jak to nazvat?, asi animované filmy, tvořené v grafice herních titulů. Team Fortress 2 se mým dlouhodobě nejoblíbenějším příkladem geniality Machinimy, takže seznamte se se Špionem – “Meet the Spy!”.

Po seznámení jistě budete chtít vidět i všechna ostatní videa věnovaná charakterům ve hře, zde jsou, “Meet them all!”

Poslední kategorii pak samozřejmě tvoří UGC, tedy obsah vytvářený na oslavu oblíbených produktů samotnými uživateli. Někdy může jít jen o jemně se dotýkající téma, jako např. u tohoto časosběru rychlostní kresby. Na závěr se ale spíše rozlučme dobrou zprávou, že i u nás v České republice se dělají vynikající hry a k nim dobré trailery.

Leave a comment