Bar NaPalmě pivní ráj
Bar NaPalmě pivní ráj
NaPalmě. Bar Napalmě pivní ráj. Foneticky krásné spojení. Má mnoho významů. Stejně jako Míra II (doktor), který po mém příchodu ihned prohlásil, že jsem jeho druhé já akorát v nějakém paralelním vesmíru. Že jen sleduje, kdy a při jaké události se naše schránky propojí, přičemž si radostně hltnul únětické desítky. Neváhal jsem s objednávkou, tak nějak cítím, že to bude zajímavý večírek a zřejmě se budu muset rychle naladit na stejné filozofické rozpoložení.
Jiřík, ten naše kecy o vzájemném propojení hltal o dost méně, než obsah svého půllitru. Po startovací desítce dostal chuť na polotmavou jedenáctku. Stejně tak doktor. Takticky jedenáctku pouštím, a objednávám Hendrycha. Doráží Míra I, objevitel tohoto podniku. Je to jiná liga, vesele si tyká s paní majitelovou. Nevím, jak to stihl, podniku je čerstvý jeden rok.
V baru Napalmě to houstne
Objednávám si nějakou tu dobrotu. Hned přibíhá jeden z pejsků paní majitelky, no nedá se nic dělat, rozdělím se. Pravda, trošku mě vadí docela silný smrad, který pozoruji i přes nahulený bar. Měli by je častěji mýt. Míra si stále míchá svůj pivní sýr.
Obdivuji jeho zručnost, kdy si stačí ještě tankovat z půllitru. Ze sýru přesto udělal krásnou jemnou a delikátní pomazánku. Ve srovnání s Jiříkem, který udělal nevzhlednou hroudu, s hrubým obsahem, je opravdu Mírovo mistrovství více než zřetelné.
V baru to houstne, naše debata již dávno opustila elementární lidskou mluvu, jsme tak na úrovni pátý cenový. Od vedlejšího stolku jsme napomínáni, chudák pán neslyší vlastní ženu.
Doktor vypráví fórek o zlaté rybce, Míra metodicky připomíná, že se to nesmí poplést, řka že by se ztratila pointa tak skvělého příběhu. Pro představu, přepisuji a vůbec nechápu, jak se tomu může někdo smát…
Rybář vzal dcerku a ženu na ryby a při tom štěstí chytí zlatou rybku. Ryba povídá, pust mě, splním tři přání.
Dcera: “já chci ježka”… A ježek je také na rybách
Rybář “do …. s ježkem!”
Rybářova žena “ježek z …. ven!”
Míra odchází na toaletu
Míra odchází na toaletu. Je ihned následován pánem z vedlejšího stolu. Zřejmě dojde na násilí, přece jen byl nejhlučnější. Objednávám si nakuřovaný ležák, pro nás naprostá novinka. Míra přichází v těsném objetí, tykají si a v objetí jdou i na panáka (zřejmě to bude oblíbený Mírův long drink v podobě zelené a mlíčka do kávy). Je to tak zásadní pití i v horších podnicích, kde zelenou neznají, je míra nucen zelenou nahradit zeleným Absinthem.
Paní majitelka nám oznamuje, že Hendrych už není naražen. Nově je naražena pšenice. Míra se vrací od baru, jeho nový kamarád nám zazpívá rock baladu v maďarštině. Objednáváme pšenici.
Při cestě domů, si uvědomuji, že tak nějak kolem mě je pustu, zřejmě jsem pln oné známé vůně plného lokálu, kde se větrá akorát na silvestra, kdy přiběhne výběrčí daní. Zde se omlouvám pejskům, opravdu smrděl ten uležený pivní sýr, jehož konzumenti mě obklíčili opravdu dokola.
PS: Pro doktora, i přes konzumaci si pamatuji ono magické datum 20.12 roku 2012 zřejmě ve 20:12, jak jsi stanovil, se reinkarnujeme navzájem. Přestože si na moje ryze praktické poznámky nereagoval, věz, že se budeš muset postarat i o dva skvělé chlapce ale i o tento blog. No, už se mě to krátí a tak jsem lehce dojat.
Nejnovější komentáře