Image Image Image Image Image Image Image Image Image Image

| DvojBlog.cz | 16. 12. 2018

Scroll to top

Top

Hard Rock Cafe Kiss Revival

Hard Rock Cafe Kiss Revival
Dvojblog
  • On 18. 1. 2013
  • http://www.dvojblog.cz

Hard Rock Cafe Kiss Revival

Zase jsem se vrátil do svých mladých let díky Hard Rock Cafe a Kiss Revival. Dokonce jsem si nechal zmalovat hubu a vyfotil se s doktorem, Mírou a dalšímy pardály. Měl jsem jen jedno dilema…

Musím popravdě napsat, že naše setkání s Mírou a doktorem poslední dobou zavání spíše ostudou. Vědom si toho při vstupu do Hard Rock Cafe jsem ihned zamířil k pultíku, kde jsem si nechal na hubu nanést malování alá Gene Simmons. Už při vlastním malování mě doktor obtěžoval panáky rumu, svým amatérským fotografováním na mobil a natáčení viddea na výšku:).

Jedinou výhodou vesničana v Praze je, že musí stihnout poslední autobus. To je dostatečně silná motivace, pro případné problémy a následná těžká rána. Pro mě výhoda, pro doktora to tento večer silná motivace evidentně nebyla. Po poměrně vlažném rozjedu se však chytil. Jeho výkřiky „Master, master“ ocenili všichni znalci skupiny Metallica. Byli tak přesvědčivé, že ani konkurenční Kiss Revival by nevydali lepší.

Hard Rock Cafe a pivo s brčkemMirek standardně nezklamal. Díky bohu, nedošlo na oblíbený nápoj „zelená s mlíčkem“, v Hard Rock Cafe prostinký nápoj nevedou a tak je náhrada za absinth poněkud nebezpečná. Místo toho Mirek zařadil do svého repertoáru vrcholové číslo: Vypij dvě piva najednou. Bohužel nemá tak široká ústa (hubu mu v úctě k němu nemohu napsat) a tak kupodivu souhlasil s mojí nabídkou dvou černých brček.

Na tomto místě tak prohlašuji, pití dvou piv brčkem naráz byla evidentně světová premiéra v Hard Rock Cafe. Pokud bude Míra souhlasit, stanu se jeho promotérem a můžeme tak obrážet další slušné podniky u nás i v zahraničí…

Co však naštestí Hard Rock cafe nezažilo, bylo naše vystoupení se skladbou Mochomůrky bílé. Tu DJka v repertoáru neměla a pódium s aparaturou evidentně Míru dráždilo. Naše jam session tak nikdo neslyšel. Opravdu jsem se v tu chvíli bál skoro stejně, jako při odjedu na vojnu.

Nechtěje riskovat, že mě řidič půlnočního autobusu nezařadí do přepravy jsems e odebral na toaletu, smýt svuj make up. „Ty vole Simmons“, pravím při pohledu do zrcadla, až to nejdříve značně překvapilo a následně rozesmálo spoluobčana vycházejícího ze záchodku.

Cesta zpět mě nějak rychle utekla. Pochvaluji zde službu DPP za to, že mě dovezli jako jediného pasažéra jedoucího posledních 20 minut do konečné stanice. Ani nevím, zda jsem slyšel ono pověstné „žádáme všechny pasažéry, aby opustily dopravní prostředek…“ nebo jen „tak už vypadni, mladej“.